Ceny Velkého bratra: ukázka toho, jak ochranu osobních údajů „chápou“ některé české instituce

Setkalo se GDPR v českém prostředí s pochopením? Věříme, že většina českých firem, organizací a institucí potřebu chránit osobní údaje chápe, respektuje a ví, jak ji zajistit. Přesto se objevují situace, nad kterými jen nechápavě kroutíme hlavou.

Anticenu Velkého bratra v kategorii „dlouhodobý slídil“ za rok 2020 získalo ministerstvo zdravotnictví.

Anticeny uděluje největším slídilům porota neziskové organizace Iuridicum Remedium (IuRe). Ta se při „ocenění“ ministerstva opírala o tyto důvody:

  • Návrh novely zákona o veřejném zdraví – hygienická služba podle něj měla získávat data o pohybu lidí od mobilních operátorů.
  • Nařízení, aby hygienické stanice sdílely údaje o osobách v karanténě s policií.
  • Nastavení formulářů na antigenní testování a očkování – byly v nich údajně zakomponovány sledovací prvky společností, jako jsou Google nebo Seznam.

„Firemním slídilem“ se stala společnost Cogniware. O jejím systému na rozpoznávání tváře, hlasu či emocí (a o souvisejících rizicích) jsme psali v článku Českým kriminalistům bude pomáhat umělá inteligence. Připomínáme, že moc nadšení jsme z toho nebyli: „Pokud se o takovém řešení vůbec přemýšlí, musí se udělat důkladné zhodnocení rizik a teprve poté hodnotit, zda to vůbec je možné provádět,“ upozorňuje Jakub Hruška z Privatry. Zavedení systému na rozpoznávání obličejů vyvolalo velkou diskuzi a policie nakonec od kamerové rekognoskace ustoupila. Kriminalisté od loňského roku mohou využívat pouze systém porovnávání fotografií v policejní databázi. Za méně než vteřinu porovná snímek obličeje s databází milionů dalších fotografií, čímž policii značně urychlí rutinní práci.

Poslanci za ANO Monika Červíčková a Jiří Mašek dostali cenu za „úředního slídila“, a to díky pozměňovacímu návrhu k vládní novele zákona o elektronických komunikacích. Ten by prodejcům předplacených SIM karet, potažmo mobilním operátorům, umožnil získávat rodná čísla zákazníků; v případě cizinců pak dokonce i jména, data narození nebo adresy.

Mohlo by vás také zajímat:

Švédský policejní úřad dostal pokutu téměř 250 000 eur aneb biometrické údaje nelze jen tak (zne)užít

Technologie rozpoznávání obličejů při nakupování — pro koho je užitečná?

Dokáže technologie rozpoznávání obličejů pomoci odhalit zločin?