Jak zpracovávat osobní údaje zaměstnanců v souvislosti s koronavirem?

09.04.2020 - 18:55

Restrikce související s pandemií koronaviru dopadají velmi intenzivně na všechny zaměstnavatele a jejich zaměstnance. Ti zaměstnavatelé, kteří nemuseli úplně zavřít své podniky, řeší mimo jiné i každodenní otázky ochrany zdraví zaměstnanců, udržení provozu a toho, jaké informace pro svoje rozhodování mohou od zaměstnanců vyžadovat. S rozvolňujícími se opatřeními bude takových zaměstnavatelů přibývat.

Může zaměstnavatel zpracovávat údaje o zdraví svých zaměstnanců?

V současné situaci je zcela pochopitelné, že zaměstnavatelé mají zájem na tom, aby do provozu nebo kanceláří pouštěli jen ty osoby, které nebudou ohrožovat ostatní. Je nicméně třeba zvažovat přiměřenost zvolených opatření. Dobrým příkladem je měření teploty zaměstnanců při vstupu na pracoviště.

Úřad pro ochranu osobních údajů takové zpracování ve svém vyjádření obecně připouští a naznačuje, že pro účely ochrany zdraví při práci a opatření k předcházení rizikům je i zpracování zdravotních údajů (tj. například měření teploty) možné. GDPR poskytuje pro tento případ několik možných právních titulů:

  • plnění povinností v oblasti pracovního práva, např. zajištění bezpečnosti práce podle zákoníku práce (článek 9 odst. 2 písm. b) GDPR),
  • životně důležité zájmy dotčených osob (čl. 9/2/c GDPR),
  • významný veřejný zájem (čl. 9/2/g GDPR)
  • nebo oprávnění ke zpracování zdravotních údajů pro účely ochrany veřejného zdraví (čl. 9/2/i).

Problémem většiny výše uvedených právních základů je ale to, že odkazují na další právní úpravu, která stanoví vhodné záruky a podmínky takového zpracování. Zmíněná právní úprava s jasnými pravidly ale bohužel chybí.

V jiných zemích se k těmto opatřením staví dozorové úřady méně příznivě. Například ve Francii, Itálii nebo Maďarsku se k problematice vyjádřily tamější úřady pro ochranu osobních údajů ve smyslu, že podobná plošná opatření nejsou dostatečně opodstatněná (souhrn lze nalézt zde). V případě zřejmého podezření na nákazu nebo v případě vysoce rizikových pozic nicméně mohou být taková opatření obhajitelná.

Zajímavý přístup a částečně i návod, jak si s měřením teploty poradit, poskytl belgický úřad. Podle jeho názoru v případě, že nedochází k zaznamenání a dalšímu zpracování naměřených hodnot, vůbec o zpracování osobních údajů nejde.

Pro všechny úřady však platí, že je nutné se řídit obecnými zásadami ochrany soukromí a volit pokud možno co nejméně invazivní opatření (umožnit práci z domova, zajistit ochranu zaměstnanců, odstup apod.).

Nezapomeňte také, že před každým sběrem informací je potřeba dotčené osoby informovat o tom, že k takovému zpracování dojde. Pokud si nejste jistí, jaké informace je nutné poskytnout, podívejte se na náš článek Co musejí obsahovat zásady zpracování osobních údajů?

 

Co musí zaměstnavateli sdělit zaměstnanec?

Zaměstnanec by měl v rámci opatrnosti a povinnosti ochraňovat zdraví své i ostatních pracovníků informovat zaměstnavatele v případě, že je u něj reálné riziko nákazy koronavirem. Zaměstnanec se zároveň musí řídit pokyny hygienických stanic a praktických lékařů (například při přicestování ze zasažené oblasti) a případně se podrobit nařízené karanténě, o které je zaměstnavatel informován.

 

Co dělat, když zaměstnavatel zjistí nakaženou osobu?

Hojně diskutovanou otázkou je také optimální postup zaměstnavatele v případě, že se na pracovišti vyskytla či vyskytuje nakažená osoba. Zaměstnavatel by nastalou situaci měl ohlásit hygienické stanici a zkonzultovat s ní příslušná opatření a doporučení pro ostatní zaměstnance, aby splnil svou povinnost bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V rámci obecných principů GDPR by ovšem neměl dále šířit a prozrazovat jméno nakažené osoby (byť může být v rámci provozu zaměstnavatele totožnost této osoby známa).

 

Praktické rady

  • Přijměte maximální možná organizační a technická opatření, abyste rizikům nákazy předešli (například práce z domova).
  • Informujte zaměstnance o rizicích, ale i jejich povinnostech, pokud byli v rizikové oblasti nebo mají příznaky nákazy.
  • Pokud je riziko nákazy v rámci vaší činnosti vysoké nebo máte podezření na šíření nákazy ve vašem provozu, lze uvažovat o zavedení plošných opatření včetně zjišťování symptomů u zaměstnanců.
  • V takovém případě vždy volte co nejšetrnější metodu z hlediska ochrany soukromí zaměstnanců (například není nutné ukládat nebo zaznamenávat hodnoty měření).
  • Při jakémkoli sběru citlivých údajů je třeba dbát na zabezpečení údajů, které mimo jiné zahrnuje omezení přístupu k nim.

Zdroj obrázku: <a href="https://www.freepik.com/free-photos-vectors/business">Business photo created by jannoon028 - www.freepik.com</a>